Ondřej slaví svůj svátek 30. listopadu. Jméno pochází z Řecka a vzniklo z řeckého „andréios“, tedy statný, statečný či mužný.
V předvečer svátku a v jeho den by měly svobodné dívky provádět všelijaké praktiky, které by jim měly více prozradit o svém budoucím manželském životě.

Svatý Ondřej se narodil v Palestině u břehu Galilejského jezera, na kterém spolu se svým bratrem svatým Petrem rybařil. Svatý Petr se stal patronem rybářů. Byl učencem Jana Křtitele, později byl spolu se svým bratrem Ježíšovým apoštolem. Po ukřižování Ježíše putoval světem, ve kterém rozšiřoval křesťanství. Za jeho počínání ho pronásledoval císař Nero, který chtěl, aby se Ondřej své víry zřekl. Nestalo se tak a Ondřej zemřel mučednickou smrtí. Stejně jako Ježíš byl ukřižován, ale na kříži ve tvaru písmene X. Proto je jedním z jeho atributů kříž tohoto tvaru. Takovýto kříž nese označení Ondřejův.

Ondřej byl zároveň ochráncem všech zamilovaných a nevěst. Proto v předvečer jeho svátku či v tento den samotný, vykonávaly svobodné dívky různé praktiky a věštby, které měly napovědět, kdo se stane jejich milým nebo zda se mají chystat na svatbu.
Některé z těchto tradic si představíme.
O půlnoci z 29. na 30. listopadu chodily dívky klepat na kurník a odříkaly přitom zaříkávání: „Kohoutku, kohoutku, zakokrhej. Dostanu-li muže, vědět mi dej. Vy slepičky zanechte kokodání a nekazte mi vdávání“. Pokud se ozval první kohout, znamenalo to, že se dívka do roka vdá. Pokud slepice, tak se vdavky v následujícím roce konat neměly.
Další praktika v předvečer spočívala v napsání jmen sedmi chlapců na sedm lístků, které se vložily pod polštář. Ráno dívka vyndá jeden lísteček. Jméno hocha na tomto lístku by mělo být jménem jejího milého. Obdoba tohoto zvyku spočívala v napsání čtyř lístků. Každý lístek se zavázal do rohu kapesníku. První rozvázaný roh ukázal jméno dívky nastávajícího.
Jinde zase dívky vařily v den svátku sv. Ondřeje pět knedlíků. Do čtyř z nich vložily papírek se jménem chlapce, pátý nechaly prázdný. Poté hlídaly, který knedlík vyplaval první. Knedlík rozkrojily a papírek ukázal jméno jejich hocha. Pokud vyplaval prázdný knedlík, vdavky se v následujícím roce konat neměly. Stejně tak označoval budoucí nevěstu kousek chleba položený na lopatu. Na lopatu vložilo svůj chleba více dívek. Takto naservírovaný chleba byl nabídnut psovi, první spořádaný chleba měl označovat dívku, která se záhy stane nevěstou.
Dalším zvykem bylo 30. listopadu zasadit větvičku do květináče a tu zalévat vodou nabíranou do úst. Pokud se větvička do Božího hodu zazelenala, dívky se mohla těšit na brzké vdavky.
Předvečer sv. Ondřeje a den jeho svátku je protkaný pranostikami a tradicemi. Tento sváteční den se blíží, je tedy jen na dívkách, zda některou z praktik vyzkouší a předpoví jim jejich budoucí sňatek.