Planá růže může u vás na zahradě tvořit krásný živý čtyřmetrový plot. Kvete od května do července velkými bílými, růžovými až fialovými květy, roste velmi rychle, je potřeba usměrňovat jen její tvar, jinak je na pěstování naprosto nenáročná, navíc dává najíst zvěři i ptákům a chrání je před nepřízní počasí ve svých spletitých úkrytech.
Jestliže se u vás zabydlela sama, či jste si ji vysadili záměrně, vězte, že její odolnost vůči mrazu a větru vám předá ve svých plodech.
 
Nejsou to plody v pravém slova smyslu, jde o složené souplodí nažek; plody jsou ony malé pecičky uvnitř. Šípky obsahují vitamín C (co do množství pomyslné druhé místo hned po rakytníku), vitamín B, třísloviny, jablečnou a citronovou kyselinu, minerální látky aj. Působí močopudně, snižují hladinu cholesterolu, ale hlavně celkově posilují organismus při potížích z nachlazení a při chřipce, při rekonvalescenci a avitaminózách. Některé zdroje uvádějí, že stimulují potenci a libido.
 
Sbírají se úplně zralé v září a říjnu, ještě před tím, než pomrznou a změknou. Barva plodů by měla být jasně oranžová nebo červená. Suší se nejlépe do 100°C, v sušičce to netrvá ani moc dlouho a zachová se tak obsah vitamínu C. Ve vzduchotěsné sklenici šípky vydrží zpravidla rok.
 
Nejjednodušší způsob k výrobě proslaveného šípkového čaje, je naložení plodů přes noc do studené vody. Odpadá tak drcení šípků a filtrování chlupatých nažek. Druhý den se nálev zahřeje k bodu varu. Dosladit můžete medem.
 
Lze využít i květy, které působí proti zánětům, revmatu, průjmu i kašli. Upravují střevní mikroflóru. Sušené okvětní lístky zkrášlují misky s potpourri, čerstvě natrhané zase můžete dát do sklenice a zalít za studena lisovaným olivovým olejem, dobře uzavřít a nechat louhovat na teplém a slunném místě 3 týdny. Pak se olej slije, lístky se vymačkají a sklenice se uchovává v temnu a v chladu. Růžový olej omlazuje pleť a krásně provoní třeba koupel.
Teď už venku květy nenajdete, ale vysoce dekorativní jsou větvičky s dozrálými šípky ve váze. Jen dejte pozor na ostny!